Nacházíte se zde: Úvod > Aktuální informace > Barevné dny v Mateřské škole
Barevné dny v Mateřské škole
2018 (27.11.2018)
Barevné dny v Mateřské škole Lhotka
Po dobrých zkušenostech z loňských barevných dnů jsme jejich počet letos zvýšily ze tří na sedm: žlutý, zelený, šedý, červený, modrý a černo-bílý. Po všechny dny přicházely děti v oblečení laděném do dané barvy. Chodba u vstupních dveří do třídy byla vyzdobena hračkami, oblečením, potravinami a dalšími předměty patřičné barvy. První barevný den, žlutou barvou jsme v pondělí tematicky navázaly na páteční Světluškový průvod. Děti se staly světluškou a zdolávaly s lampionem v ruce překážky v prostoru třídy. Rozlišovaly chuť grepu, banánu, citrónu, tancovaly podle skladby Citrónky. Zvolily žlutého krále. Jmenovaly, co všechno žlutě svítí nejen na obloze, jakou sílu světla má nejbližší hvězda Slunce. Žlutým voskovým pastelem kreslily na bílý výkres hvězdnou oblohu, která se rozzářila po nanesení temné barvy. Pokus se zrodem žlutého krystalu byl pozorováním na několik následujících dnů. V zeleném dnu děti vyráběly papírovou masku žabky, v jejímž přestrojení opakovaly známá žabí říkadla, poslouchaly pohádku O neposlušném žabákovi, trénovaly žabí skoky a pochutnaly si na špenátové pomazánce. Šedý den, rodiči hodnocen jako nejsnadněji zajistitelný, co se oblečení týká, všem dětem umožnil zažít úžasný pocit stát se králem šedé barvy. Místo koruny si vyrobily čelenky z šedé - stříbrné vlnité lepenky. Šedou barvu hledaly i při vycházce okolo Lhotky. V červeném dnu si děti uvědomovaly sílu symbolu červené barvy. Zpěvem písně Mám šáteček, mám a pohybem červeného šátečku projevovaly kladný cit ke kamarádovi. Dokázaly vyjádřit, co znamená červené srdce, jak důležitá je nejdražší tekutina krev a už všechny vědí, co znamená, když na semaforu svítí červená, protože se o ní naučily básničku. Z papírových a textilních komponentů, knoflíku a drátku vytvořily půvabnou červenou květinu. A na závěr „u ohně“, rozzářeného červenými blikačkami si zazpívaly Červená se, line záře. Modrým dnem nás provázela životodárná tekutina voda. Pozorování modré barvy na glóbusu, modré planety, vyprávěním Jak vzniká řeka a co nás v ní čeká, byly účastny prožitkového učení o koloběhu vody v přírodě. Melodické a rytmické hry doprovázené hrou minihůlek toto prožívání ještě více umocnily. Velký úspěch měla dětmi dosud nepoznaná výtvarná technika, kdy džbánkem vystřiženým z bílého papíru se lehce dotýkaly bublifukového roztoku obarveného modrou barvou, který si každé z dětí samo brčkem „nabublilo“. Černobílý den: Černá noc-bílý den. Děti chodily se zastřeným zrakem, čímž si připomenuly návštěvu nevidomého pana Holby s vodícím psem Aminkou a za bílého dne tvořily z obdélníkových papírových ústřižků rozličné vzory, které nalepovaly bílé na „černé tričko“ a černé zase na „bílé tričko“. Rodiči nafouklým bílým balónkem hrály odbíjenou. Následovala oblíbená pohybová hra Velká brána otevřená, kdy odpovědí, kterých barviček-dětiček je více byla písnička Černá nebo bílá, vlastně je to fuk, hlavně, když máš velké srdce, ať si holka nebo kluk. Barevné dny zakončila písnička: Ptám se vás proč, proč, proč z nebe padá bílý sníh a kdo mi odpoví, proč je černý kominík. Protože to není naopak, všem se nám to líbí právě tak, vždyť přece svou barvu každá věc na světě má. L. Kalusová, M. Laníková
FOTOGALERIE