Obec

Stručně z historie obce

První písemná zmínka o obci je z roku 1359 v soupisu obcí hukvaldského panství. Jedná se o listinu biskupa Jana, ve které spojuje „castrum nostrum Huskenwalde” se statky stolními biskupskými. Zakládací listina se nedochovala, její vznik spadá do období tzv. německé kolonizace. Patří k obcím s velkým počtem původních selských statků, což svědčí o tom, že vznikla za lánové kolonizace. Velkým zásahem do všech panství byla třicetiletá válka, která se nevyhnula ani hukvaldskému panství. Vesnice byla zpustošená, hospodářství ve velkém nepořádku, za války shořely některé domy. Po třicetileté válce se vrchnosti snažily své grunty zvelebit a zalidnit. Úlevy v placení daní a konání roboty, které byly poskytovány novým osadníkům, lákaly po válce dost lidí. Těžba železné rudy a vápence se ve Lhotce rozvíjí až po roce 1833, kutá se podle těžební mapy na označených parcelách. S těžbou rudy a vápence byly spojeny i další pomocné práce, při kterých se zaměstnávali lhotečtí bezzemci za mzdu. Vytěženou rudu a vápenec vozili povozníci do frýdlantských hutí. Po první světové válce se zde pomalu rozvíjí zemědělství.

Pamětihodnosti a významné osobnosti

Mezi pamětihodnosti patří kaple Navštívení Panny Marie z roku 1844, která byla přestavěna a zvětšena roku 1864. Dále jsou to dvě kapličky jako hrobky padlých švédských vojáků, kamenný kříž – Boží muka, dva litinové kříže u kaple a u fojtství č. 1 - odlitky frýdlantské huti. Mezi významné osobnosti obce patří Augustin Cviček, který byl starostou Lhotky v letech 1927 až 1938. Za jeho působnosti byla v obci postavena nová škola, kaple a hasičská zbrojnice. Jan Tomek byl jedním z legionářů, kteří byli za 1. světové války v Rusku. Na budově školy mu byla odhalena pamětní deska. První odhalení bylo k 20. výročí založení republiky roku 1938, ale za 2. světové války musela být sundána. Další instalace proběhla v roce 1945, ovšem ani tehdy nevydržela dlouho a roku 1948 byla znovu sundána. Poslední umístění pamětní desky bylo v roce 1995, tentokráte na budově Obecního domu.

Velkou zásluhu na vzdělání v obci měl Petr Böhm, který byl dlouholetým správcem místní školy. Velmi vzácnou osobností byl Vincenc Socha, řídící učitel místní školy, osvětový pracovník, který byl významným sběratelem lidových písní (1200) a tanců (160), zvyků a obyčejů. Byly vydány tři sbírky valašských tanců a tři díly lidových písní zpod Ondřejníka z jeho zápisů. Na jeho počest se každoročně konají poslední týden v srpnu Sochovy národopisné slavnosti a navazují na tradice založené Vincencem Sochou. Na Obecním domě je od roku 1995 umístěna pamětní deska Na památku Vincenci Sochovi. V obci můžeme najít budovu školy, u ní přírodní amfiteátr, ve kterém jsou dřevěné budovy s jevištěm pro konání národopisných slavností. Působí zde několik společenských organizací – Klub žen Lhotka, Sbor dobrovolných hasičů, TJ Sokol – stolní tenis, Fotbalový klub Lhotka, Klub seniorů při obecním úřadě, myslivecké sdružení.

Místa a spolky v obci

V obci můžeme najít budovu školy, která je v přízemí využívaná jako mateřská škola. Druhé podlaží je využívané ke spolkové činnosti. Vedle školy je přírodní amfiteátr, ve kterém jsou dřevěné budovy s jevištěm pro konání národopisných slavností. Dále se v obci nachází sportoviště jehož součástí je klubovna, travnaté hřiště, víceúčelové hřiště s umělým povrchem, posilovací a dětské hřiště. Působí zde několik společenských organizací – Klub žen Lhotka, Sbor dobrovolných hasičů, TJ Sokol – stolní tenis, Fotbalový klub Lhotka, Klub seniorů při obecním úřadě, myslivecké sdružení.

Sport a odpočinek

Ke sportovnímu vyžití slouží areál Kuřín. Do starých časů vás zavede knížka Historie Lhotky zpod Ondřejníka do roku 2000 a sešit, kde je sepsán přehled držitelů lhoteckých domů od roku 1776, které vydal obecní úřad Lhotka.