Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Obec Lhotka
Lhotkapod Ondřejníkem

17. století

Již v  soupisu z roku 1581 se objevují paseky (např. Jan Javorkův 1 lán a 2 čtvrti pasek co vyplenil), z toho vidíme, že si osadníci „připlaňují„ (klučí) lesy za svými lány a i z těch pak odvádějí stálé platby  a naturální dávky. Vrchnost tyto paseky za platy ráda osadníkům pouští. Paseky zabírají i osadníci bez jiných pozemků, po vytěžení dřeva vznikají ve vyšších polohách především louky, ale vznikla tak i celá hospodářství na úpatí Ondřejníka, jsou to paseky, které dnes mají domovní čísla 28, 29, 30, 31 (pasekářská kolonizace).

Přehled o pasekách dávají Pasečná registra z roku 1657.

Uvádí v dědině Lhotce 7 pasek, jejich rozlohu, datum i platy z nich:

Jan Lišňův 1613, dvě paseky Jakuba Javorka 1613, Mika Matůškův z Metylovic 1620, Jakub Lyžičař 1630, Jan Knebel 1638, Jan Papež 1640.

Po osídlení bylo obyvatelstvo Lhotky sociálně téměř na stejné úrovni (mimo fojta), ale v 17. století se již obyvatelstvo vesnice majetkem velice liší. Půda je ve Lhotce téměř „osazená", není vhodných míst k mýcení. Počet obyvatel však stále roste a tak především mladší synové sedláků a zahradníků nemohou již dědit dostatek půdy, která by stačila k obživě jejich rodin. Tvoří se stále početnější skupina chalupníků a domkářů.

Sociální rozdělení obyvatelstva hukvaldského panství se rozlišovalo podle rozsahu obhospodařované půdy. Na nejvyšší příčce venkovské společnosti byli sedláci, méně zemědělské půdy vlastnili zahradníci, ještě menší výměru měli chalupníci, ta většinou již nestačila k obživě početnějších rodin a byli pak odkázání  na doplňující zdroj obživy. Do nejnižší skupiny patřili domkáři, kteří se svým postavením příliš nelišili od podruhů. Podruzi nevlastnili žádné obydli a bydleli u někoho v podnájmu.

To, že vedle bohatších sedláků žije ve Lhotce i chudší skupina obyvatel, muselo akceptovat i feudální panstvo, nemohlo vyžadovat stejné roboty od všech, bezzemci by se již při větším robotním zatížení neuživili a proto za některé práce již dostávali mzdu, i když jen velmi malou. Ani představa poslušného, bezmocného sedláčka, který ve dne pracuje na panském a v noci nebo o nedělích na svém, neodpovídá zcela historické skutečnosti. Sedláci většinou posílali robotovat své pacholky, nebo vůbec na robotu nenastoupili, často se bouřili. O tom je více na jiném místě, kde se popisují selská povstání na hukvaldském panství. Feudální panstvo (olomoucký biskup) stále zvyšuje své požadavky,  ale zároveň potřebuje bohaté vsi a bohaté sedláky od kterých může něco požadovat, toto je rozpor, který se řeší po celá staletí.

Velkým zásahem do života panství, především poddanských vsí, byly vždy vojny. Hukvaldské panství bylo velmi postižené především válkou třicetiletou (1618-1648), vesnice byly zpustošené, hospodářství ve velkém nepořádku, za války shořely některé domky, někde i čtvrtina polí zarostla lesem, vznikly pusté grunty. Po 30leté válce se všechny vrchnosti snažily svá panství zvelebit, snažily se je znovu  zalidnit. Úlevy v placení daní a konání robot, které byly poskytovány novým osadníkům, lákaly po válce dosti lidu domácího i cizího, aby na opuštěných gruntech hledali štěstí. Někdy se vrátil i původní majitel, který grunt odběhl, jindy byl k tomu vrchností donucen. Třicetiletá válka způsobila velké změny na selských gruntech.

V roce 1654 byl ve Lhotce 1 fojt, 12 sedláků, 5 zahradníků, 5 domkářů, 1 mlynář a 3 podruzi.

Výkaz o předení z roku 1665 uvádí až 29 rodin povinných předením, stejný počet sedláků a zahradníků jako v roce 1654, ale 8 domkářů a 4 podruhy (UŘAS, k 1159). Z porovnání obou zápisů je zřejmé, že za pouhých 11 let přibyli 3  domkáři  a 1 podruh .

Zavést pořádek a přehled po válečných dobách měla za úkol berní správa, která sepisuje současný stav pozemků a jejich majitele, vytváří na Moravě v letech 1657 - 1667 lánské rejstříky.

Protokol zemské vizitační komise z roku 1657 zaznamenává pro Lhotku přehled majitelů pozemků, uvádím jeho doslovné znění :

  • sedláci s 20 -30 mírami role: Václav rychtář, Michal Muras, Martin  Řehoř, Mikuláš Lysoň. Ondra Židků před šesti léty z gruntu uprchnul, Václav Koška před šesti léty propuštěn, grunt Ondry Kliště již 8 let pustý
  • zahradníci usedli se 3-9 mírami role: Václav Matějík, Jakub Škrbel, Mikuláš Štalmach, Jakub Chasák, Jiří Maráček, Tomáš Lysoň, Martin Kubík. Mikuláš Šmíra před sedmi léty propuštěn, Jan Štalmach před deseti léty odběhl, Jakub Kaš před osmi léty utekl, jejich grunty jsou pusté
  • chalupníci bez role byli tehda ve Lhotce 2 osedlí.

V lánském rejstříku z roku 1667 je zaznamenáno, že fojt lhotecký Jan Žáček měl 56 měřic role.

Druhá rektifikace roku 1676 ( lánový rejstřík ) uvádí ve Lhotce 23 usedlostí, z toho 8 pustých, činných usedlostí přiznává pouze 15.

V zemském archívu v Brně  je zápis  z 12.2.1676, v něm čteme - Ve Lhotce ujal Jura Maráček pustý grunt selský po odběhlém Romanu Mrkvovi. Grunt byl sice velký, ale nalezeno na něm po předešlém majiteli nebylo nic, leda 2 malí koníci. Maráčkovi dána lhůta od panských činží a robot do budoucího nového roku. Že se vynasnaží dobře hospodařit se zaručili  Michal Muras a Jakub Koš ze Lhotky pod pokutou 10 tolarů říšských.

Další zápis  je o rok mladší:  „Za Jakuba Zemana, že chce na gruntě po Martinu Marečku  ve Lhotce dobrým hospodářem býti, rurčili Jan Žáček fojt, Jura Myrkva a Martin Kubik, všeci tře ze Lhotky„ .

Munipolis

Munipolis

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Když máj vláhy nedá, červen se předá.

Pranostika na akt. den

Přišel Petr Celestýn - mohou se již okurky sadit ven.

Svátek

Svátek má Ivo

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Den památky obětí nemoci AIDS

Zítra má svátek Zbyšek

Státní svátky a významné dny na zítřek:

  • Mezinárodní den stepu

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Mohlo by Vás zajímat