Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Obec Lhotka
Lhotkapod Ondřejníkem

19. století

Těžba železné rudy:

Těžba železné rudy a vápence se ve Lhotce rozvíjí až po roce 1833. Ve Lhotce se kutalo podle těžební mapy na  tam označených parcelách, s těžbou rudy a vápence byly spojené i další pomocné práce, při kterých byli zaměstnávání lhotečtí bezzemci za mzdu.

Formanství:

Snad nejvýnosnějším zaměstnáním koncem 18. a počátkem 19. století bylo formanství. Sedláci se čtyřmi, někdy i šesti koňmi se vypravovali na formanku do světa, vraceli se mnohdy i po roce. Na nějaký čas pak býval v domě blahobyt, ale hospodáři často pro formanku nedbali o role, úrody pak bývaly skromné, a nezřídka se stávalo, že obilí bylo spotřebováno, peníze došly a v domácnosti byla bída. Lhotecký fojt Jan Brož posílal do světa až 14 koní, formani jezdili do Hamburku, Lipska, Oděsy, Pešti, Vídně, Terstu...

Formanství začalo upadat v druhé polovině 19. století s výstavbou železnic.

Soupis hukvaldského panství z roku 1812 zaznamenává ve Lhotce 54 domů, jednoho dědičného rychtáře, 8 sedláků, 8 zahradníků, 5 domkářů, 28 malodomkářů, 8 pasekářských domů a jeden poddanský mlýn. I tento soupis ukazuje na stálý růst rodin bez půdy, nebo jen s malým kouskem pole.

Do roku 1833 bylo u nás dokončeno přesné trigonometrické vyměřování katastrů všech obcí. Z tohoto roku je zachována mapa Lhotky s vyznačenými domy, čísly domů, čísly parcel a jmény majitelů pozemků.V tomto roce  bylo ve Lhotce  5 sedláků, 13 zahradníků, 4 chalupníci, 49 domkářů, 4 pasekáři, 1 mlýn. Žilo zde 433 obyvatel, 211 mužů a 222 ženy, obec měla 76 čísel. Chovalo se 57 koní, 51 krav, 10 ovcí (Volný 1835, 160). Obec byla již silně sociálně diferencována.

V roce 1869 bylo ve Lhotce 464 obyvatel, v každém domě v průměru žilo více než šest osob. Z údaje - 49 domkářských rodin- je možné vyčíst, že obživa velké části obyvatel  Lhotky závisela především na vznikajícím průmyslu.

Ještě v první polovině 19. století byly příjmy z průmyslu jen doplňkem k příjmům ze zemědělské výroby, byla to výpomoc v jinak zemědělských rodinách. Po zrušení poddanství (7. září 1848) dochází na venkově k rychlým změnám, k stále většímu drobení půdy. Ve Lhotce vznikají nové malé zemědělské  usedlosti mimo hlavní zástavbu obce, v Rosuškách (č.84, č.92, č.106), pod Ondřejníkem (č. 79, č.81 Zamrklí, č.94 Sovjanka, č. 95, č.98, č.102, č.103, č.116, č.125), na Bahené (č.82, č.93, č.97) a oddělením  z čísla 36 vzniká zemědělská usedlost č. 91. Většina těchto usedlostí je v katastrálních knihách zanesena jako paseka, protože jsou mimo centrální zástavbu, jsou to novodobé paseky a nesouvisí s pasekářskou kolonizací. Zemědělskou půdu získali noví majitelé různě, někteří dělením statků i pro mladší děti, někteří přímou koupí od sedláků, část půdy prošla i dražbou (podle zápisu v pozemkové knize).

Mezi roky 1850 až 1900 se žilo na venkově poměrně dobře, oproti době předchozí, době poddanství. Uvolnění po roce 1848 umožnilo i venkovským rodinám zvýšit své příjmy o výdělky v průmyslu. Ve Lhotce na přelomu 19. a 20. století žil velký počet rodin, které již měly základní příjem z práce v průmyslu, ale doplňovaly ho  se o výnos drobných výměr, byly to rodiny kovozemědělců.

Munipolis

Munipolis

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá.

Pranostika na akt. den

Když stromy v dubnu odkvetou, hojně ovoce ponesou.

Svátek

Svátek má Rostislav

Zítra má svátek Marcela

Státní svátky a významné dny na zítřek:

  • Mezinárodní den svobody tisku

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Mohlo by Vás zajímat