20. století

Ze zápisu ve školní kronice z roku 1911 je možné vyčíst:

• 95 domů, z toho 1 neobydlený
• 120 domácností
• 276 mužů, 275 žen, 551 obyvatel, z toho děti do 6 let 85, od 6 do 14 let 103
• Zaměstnání: úředníci 3, živnostníci 2, při polním hospodářství 227.

Dále z výsledků sčítání lidu v roce 1911 jsou tyto údaje: do práce mimo obec chodí 112 mužů a žen a bydlí po celý týden v místě práce (Ostrava a Místek), jen na neděli chodí domů. Muži pracují ponejvíce v železárnách ve Frýdlantu, Ostravě, v Lískovci a v dolech v Ostravě, ženy, především svobodné dívky, v přádelnách ve Frýdku a Místku, ale i jinde, například v kloboučnické továrně v Příboře.

Do počtu 227 osob při polním hospodářství jsou započítáni zemědělci, jejich rodiny, děvečky a pacholci, ale i provdané ženy, které doma obhospodařují ta malá hospodářství. Velmi často jim pomáhají i školní děti, o tom se na mnoha místech píše ve školní kronice. V tomto roce bylo ve Lhotce 24 chovatelů včelstev, v roce 2000 je jich pouze 5. Za povšimnutí stojí i počet 120 rodin na 95 většinou velmi malých domků.

Obdobný způsob života pokračoval ve Lhotce i po první světové válce, zemědělská výroba se sice částečně mění, nesměle se objevují první zemědělské stroje, začínají se používat i umělá hnojiva, zintenzivňuje se i obdělávání polí. V třicátých letech 20. století se i u nás projevovaly důsledky hospodářské krize, byla velká nezaměstnanost, podpory nezaměstnaným byly velmi malé, v mnoha rodinách byla velká bída. Průměrná mzda v továrně byla v roce 1923 18-40 korun denně, v roce 1934 14-50 korun denně. Bezzemci najímali půdu od větších sedláků a nájem z velké části odpracovali, najímali si také půdu obecní. V roce 1931 pronajala obec Lhotka své pozemky osmnácti občanům za celkový nájem 750 Kč. Půda se pronajímala na tři roky. V té době i ceny zemědělských produktů byly pro zemědělce nepříznivé, proto se i větší sedláci dostávali do finančních potíží, byli zadlužení, někdy to řešili i prodejem pole. Druhá světová válka ukončila tento stav, protože potravin byl velký nedostatek.